The 144,000 of Israel Sealed
1 Μετὰ τοῦτο εἶδον τέσσαρας ἀγγέλους ἑστῶτας ἐπὶ τὰς τέσσαρας γωνίας τῆς γῆς, κρατοῦντας τοὺς τέσσαρας ἀνέμους τῆς γῆς ἵνα μὴ πνέῃ ἄνεμος ἐπὶ τῆς γῆς μήτε ἐπὶ τῆς θαλάσσης μήτε ἐπὶ πᾶν δένδρον. 2 καὶ εἶδον ἄλλον ἄγγελον ἀναβαίνοντα ἀπὸ ἀνατολῆς ἡλίου ἔχοντα σφραγῖδα θεοῦ ζῶντος, καὶ ἔκραξεν φωνῇ μεγάλῃ τοῖς τέσσαρσιν ἀγγέλοις οἷς ἐδόθη αὐτοῖς ἀδικῆσαι τὴν γῆν καὶ τὴν θάλασσαν 3 λέγων, Μὴ ἀδικήσητε τὴν γῆν μήτε τὴν θάλασσαν μήτε τὰ δένδρα, ἄχρι σφραγίσωμεν τοὺς δούλους τοῦ θεοῦ ἡμῶν ἐπὶ τῶν μετώπων αὐτῶν. 4 καὶ ἤκουσα τὸν ἀριθμὸν τῶν ἐσφραγισμένων, ἑκατὸν τεσσεράκοντα τέσσαρες χιλιάδες, ἐσφραγισμένοι ἐκ πάσης φυλῆς υἱῶν Ἰσραήλ·
5 ἐκ φυλῆς Ἰούδα δώδεκα χιλιάδες ἐσφραγισμένοι,
ἐκ φυλῆς Ῥουβὴν δώδεκα χιλιάδες,
ἐκ φυλῆς Γὰδ δώδεκα χιλιάδες,
6 ἐκ φυλῆς Ἀσὴρ δώδεκα χιλιάδες,
ἐκ φυλῆς Νεφθαλὶμ δώδεκα χιλιάδες,
ἐκ φυλῆς Μανασσῆ δώδεκα χιλιάδες,
7 ἐκ φυλῆς Συμεὼν δώδεκα χιλιάδες,
ἐκ φυλῆς Λευὶ δώδεκα χιλιάδες,
ἐκ φυλῆς Ἰσσαχὰρ δώδεκα χιλιάδες,
8 ἐκ φυλῆς Ζαβουλὼν δώδεκα χιλιάδες,
ἐκ φυλῆς Ἰωσὴφ δώδεκα χιλιάδες,
ἐκ φυλῆς Βενιαμὶν δώδεκα χιλιάδες ἐσφραγισμένοι.
The Multitude from Every Nation
9 Μετὰ ταῦτα εἶδον, καὶ ἰδοὺ ὄχλος πολύς, ὃν ἀριθμῆσαι αὐτὸν οὐδεὶς ἐδύνατο, ἐκ παντὸς ἔθνους καὶ φυλῶν καὶ λαῶν καὶ γλωσσῶν ἑστῶτες ἐνώπιον τοῦ θρόνου καὶ ἐνώπιον τοῦ ἀρνίου περιβεβλημένους στολὰς λευκὰς καὶ φοίνικες ἐν ταῖς χερσὶν αὐτῶν, 10 καὶ κράζουσιν φωνῇ μεγάλῃ λέγοντες,
Ἡ σωτηρία τῷ θεῷ ἡμῶν τῷ καθημένῳ ἐπὶ
τῷ θρόνῳ καὶ τῷ ἀρνίῳ.
11 καὶ πάντες οἱ ἄγγελοι εἱστήκεισαν κύκλῳ τοῦ θρόνου καὶ τῶν πρεσβυτέρων καὶ τῶν τεσσάρων ζῴων καὶ ἔπεσαν ἐνώπιον τοῦ θρόνου ἐπὶ τὰ πρόσωπα αὐτῶν καὶ προσεκύνησαν τῷ θεῷ 12 λέγοντες,
Ἀμήν, ἡ εὐλογία καὶ ἡ δόξα καὶ ἡ σοφία καὶ
ἡ εὐχαριστία καὶ ἡ τιμὴ καὶ ἡ δύναμις καὶ ἡ
ἰσχὺς τῷ θεῷ ἡμῶν εἰς τοὺς αἰῶνας τῶν αἰώνων·
ἀμήν.
13 Καὶ ἀπεκρίθη εἷς ἐκ τῶν πρεσβυτέρων λέγων μοι, Οὗτοι οἱ περιβεβλημένοι τὰς στολὰς τὰς λευκὰς τίνες εἰσὶν καὶ πόθεν ἦλθον; 14 καὶ εἴρηκα αὐτῷ, Κύριέ μου, σὺ οἶδας. καὶ εἶπέν μοι, Οὗτοί εἰσιν οἱ ἐρχόμενοι ἐκ τῆς θλίψεως τῆς μεγάλης καὶ ἔπλυναν τὰς στολὰς αὐτῶν καὶ ἐλεύκαναν αὐτὰς ἐν τῷ αἵματι τοῦ ἀρνίου.
15 διὰ τοῦτό εἰσιν ἐνώπιον τοῦ θρόνου τοῦ θεοῦ
καὶ λατρεύουσιν αὐτῷ ἡμέρας καὶ νυκτὸς ἐν τῷ ναῷ αὐτοῦ,
καὶ ὁ καθήμενος ἐπὶ τοῦ θρόνου σκηνώσει ἐπ᾽ αὐτούς.
16 οὐ πεινάσουσιν ἔτι οὐδὲ διψήσουσιν ἔτι
οὐδὲ μὴ πέσῃ ἐπ᾽ αὐτοὺς ὁ ἥλιος
οὐδὲ πᾶν καῦμα,
17 ὅτι τὸ ἀρνίον τὸ ἀνὰ μέσον τοῦ θρόνου ποιμανεῖ αὐτοὺς
καὶ ὁδηγήσει αὐτοὺς ἐπὶ ζωῆς πηγὰς ὑδάτων,
καὶ ἐξαλείψει ὁ θεὸς πᾶν δάκρυον ἐκ τῶν ὀφθαλμῶν αὐτῶν.
KAPTINA VII.
1 Edhe mbaskëndai pashë katër engjuj qi rrijshinë mbë të katër kantet e dheut, e mbaishinë të katër erat’ e dheut, qi të mos frynte erë mbë dhet, as mbë det, as mbë qish-do dru.
2 Edhe pashë nji tietër’ engjullë, qi hipte prei së lemesë diellit, e kishte bulën’ e Hyjit gjallë, edhe u thërriti me za të math atyne të katër engjujvet, qi u dha t’i bajinë dam dheut edhe detit,
3 e thoshte: Mos i bani dam dheut, as detit, as druvet, qysh sa të bulosimë shërbëtorët’ e Hyjit t’ynë ndë ball t’atyne.
4 Edhe ndëgjova numërin’ e atyneve qi u bulosnë: nji qind e katër-dhet’ e katër mijë prei qish-do fare të bijvet Israelit;
5 prei farësë Iudësë dy-mbë-dhetë mijë të bulosunë; prei farësë Rubenit dy-mbë-dhetë mijë të bulosunë; prei farësë Gadit dy-mbë-dhetë mijë të bulosunë;
6 prei farës’Aserit dy-mbë-dhetë mijë të bulosunë; prei farësë Nefthalinit dy-mbë-dhetë mijë të bulosunë; prei farësë Manassesë dy-mbë-dhetë mijë të bulosunë;
7 prei farësë Symeonit dy-mbë-dhetë mijë të bulosunë; prei farësë Leviut dy-mbë-dhetë mijë të bulosunë; prei farës’ Isaharit dy-mbë-dhetë mijë të bulosunë;
8 prei farës’ Zabulonit dy-mbë-dhetë mijë të bulosunë; prei farësë Beniaminit dy-mbë-dhetë mijë të bulosunë.
9 Mbaskëndai pash’ edhe nje shumë gjindie, qi s’mundei me e ngjefun’ askushi, prei qish-do kombi e farash e popujsh e gjuhënash, qi rrijshinë përpara shkambit edhe përpara Qengjit, veshunë me stolia të bardha, edhe mbaishinë finike ndër duer të veta.
10 Edhe thërritshinë me za të math, e thoshinë: Shpëtimi ashtë mbë Hyjinë t’anë qi rri mbë shkampt, edhe mbë Qengjinë.
11 Edhe gjith’ engjujtë rrijshinë rreth shkambit edhe pleqvet edhe të katër shtazëvet, edhe ranë përmbys përpara shkambit e adhuruenë Hyjinë,
12 tue thanë: Amen, bekimi e lavdia e ditunia e të falunitë ndersë e nderi e fuqia e vërtyta qoftë mbë Hyjinë t’anë ndë jetët të jetëvet. Amen.
13 Edhe u përgjeq nji prei pleqvet, e më tha: Cillëtë janë këta qi janë veshunë me stolia të bardha, edhe prei kah erthnë?
14 Edhe i thashë: Zot, ti e di. Edhe më tha: Këta jan’ ata qi vinë prei shtrëngimit math, edhe lanë stoliat’ e veta, edhe sbarthnë stoliat’ e veta me gjakun’ e Qengjit.
15 Përandai janë përpara shkambit Hyjit, edhe i lutenë dit’ e natë ndë tempull t’ati; edhe ai qi rri mbë shkampt ka me ndenjunë ndër ata.
16 Nukë do të kenë ma uni, as nukë do të kenë ma et, as nukë do të bierë dielli mbi ata, as qish-do farë vape,
17 sepse Qengji qi ashtë ndërmiet shkambit, do t’i kullosi, e do t’u tërhieki udhënë ndë të gjalla gurrë ujënash; edhe Hyji do të mpëshijë qish-do lot prei syvet atyne.