1 Ψαλμὸς τῷ Δαυιδ· ἐξοδίου σκηνῆς.
Ἐνέγκατε τῷ κυρίῳ, υἱοὶ θεοῦ,
ἐνέγκατε τῷ κυρίῳ υἱοὺς κριῶν,
ἐνέγκατε τῷ κυρίῳ δόξαν καὶ τιμήν,
2 ἐνέγκατε τῷ κυρίῳ δόξαν ὀνόματι αὐτοῦ,
προσκυνήσατε τῷ κυρίῳ ἐν αὐλῇ ἁγίᾳ αὐτοῦ.
3 φωνὴ κυρίου ἐπὶ τῶν ὑδάτων,
ὁ θεὸς τῆς δόξης ἐβρόντησεν,
κύριος ἐπὶ ὑδάτων πολλῶν.
4 φωνὴ κυρίου ἐν ἰσχύι,
φωνὴ κυρίου ἐν μεγαλοπρεπείᾳ.
5 φωνὴ κυρίου συντρίβοντος κέδρους,
καὶ συντρίψει κύριος τὰς κέδρους τοῦ Λιβάνου
6 καὶ λεπτυνεῖ αὐτὰς ὡς τὸν μόσχον τὸν Λίβανον,
καὶ ὁ ἠγαπημένος ὡς υἱὸς μονοκερώτων.
7 φωνὴ κυρίου διακόπτοντος φλόγα πυρός,
8 φωνὴ κυρίου συσσείοντος ἔρημον,
καὶ συσσείσει κύριος τὴν ἔρημον Καδης.
9 φωνὴ κυρίου καταρτιζομένου ἐλάφους,
καὶ ἀποκαλύψει δρυμούς·
καὶ ἐν τῷ ναῷ αὐτοῦ πᾶς τις λέγει δόξαν.
10 κύριος τὸν κατακλυσμὸν κατοικιεῖ,
καὶ καθίεται κύριος βασιλεὺς εἰς τὸν αἰῶνα.
11 κύριος ἰσχὺν τῷ λαῷ αὐτοῦ δώσει,
κύριος εὐλογήσει τὸν λαὸν αὐτοῦ ἐν εἰρήνῃ.
Psallm’ e Davidit.
1 Te ti kam me thërritun’, o Zot, shkrepi em: mos më bajsh veshinë të shurdhëtë, as ndonji herë mos më bajsh veshinë të shurdhëtë, sepse kam me shëmbëllyem atyne qi sdrypinë ndë gropë.
2 Ndëgjo zanin’ e lutëjevet mia, kur thërres te ti, kur ngre duert’ e mia ndë tempull tand të shenjtënueminë.
3 Mos më hiq bashkë me të pa-besëtë, edhe bashkë me ata qi punojënë pa udhë, të cillëtë flasinë paqtim me të afërmit’ e vet, por kanë të keqe ndë zemërat të veta.
4 Ep-u atyne mbas punëvet atyne, edhe mbas së keqesë të punuemevet atyne, mbas punëvet duervet atyne, ep-u atyne; ep-u atyne shpagimin’ e atyne.
5 Se nukë mbanë vesh punëvet Zotit, edhe punëvet duervet ati; ka me i rrëzuem ata, edhe s’ka me i ngritunë ma .
6 I bekuem qoftë Zoti, se ndëgjoi zanin’ e lutëjevet mia.
7 Zoti ashtë fuqia eme, edhe mburonja eme; zemëra eme shpëreu mb’atë, edhe gjeta ndifmë, përandai u gëzue zemëra eme, edhe kam me e lavduruem me kankët’ e mia.
8 Zoti ashtë fuqia e popullit vet, ai asht’ edhe fuqia e shpëtimevet të lyemit vet.
9 Shpëto popullinë tand dhe beko trashëgiminë tand, edhe kullot ata, edhe nalto ata për gjithë jetënë.